Prázdný dům zazní tichem, až zazvoní v uších.

Zdá se, že ještě toto je třeba.

A tak chodím, kde jsi chodil ty a volám tvoje jméno.

Volám všechna tvoje jména. Dětské přezdívky, škádlivé přesmyčky, tajná i ta téměř už dospělá. Volám je jasně, hlasitě.

Ne, abych tě přivolal. Ale aby tvoje jméno ještě zaznělo.

Aby neuvázlo v krku, aby se nestalo tajemstvím, aby mi srdce nezkamenělo.

Lásko, vím, že tu nejsi. Mluvím k tobě, abych ti to řekl. Umřel jsi, víš.

Abych to řekl sobě.

A tak volám tvoje jméno, a zní jako láska.

Zní jako bouře,

v mém srdci,

jako nejstrašnější ticho,

kterými ses stal.